Potomek Ingrijců se rozloučil se Sovětským svazem

21. 9. 2021, 10:00
MFF Praha - Febiofest

Laskavý i satirický pohled na dospívání v netradičních podmínkách, film Sbohem Sovětský svaze, který se na Febiofestu uchází o přízeň divácké poroty v Soutěži komedií, do Prahy doprovodil režisér Lauri Randla.

Estonský rodák se hlásí k ingrijské menšině a nyní žije ve Finsku. „Už nemám estonské občanství a panovaly jisté pochyby, jestli jsem ještě dost estonský na to, aby náš film dostal od Estonska finanční podporu. Naštěstí se tato otázka časem vytratila,“ podotkl režisér, kterého na Febiofest doprovodily i herečka Nika Savolainen a scénografka Jaana Jüris.

Na debatě po filmu o klukovi, který se v době rozpadu SSSR vydává se svou hippie matkou na dobrodružnou cestu, padlo několik otázek na Ingrijce a jejich jazyk. „Do 30. let žili Ingrijci v SSSR v klidu, pak ale začal Stalin čistku, kterou přežili jen ti, kteří se úspěšně rusifikovali. Jejich jazyk se tak začal měnit a dnes jde o mix ruštiny a staré finštiny. Zní dost divně, když mí spolužáci slyšeli mou babičku, mysleli si, že tak mluví kvůli radiaci,“ vyprávěl režisér, který vyrostl v sovětském městě, v němž se vyráběly jaderné zbraně.

Osudem své babičky se chce inspirovat i ve svém dalším díle, minisérii nazvané 101. kilometr. „Za SSSR se lidé označení za nepřítele státu museli držet aspoň 101 kilometrů od větších měst,“ vysvětlil název Randla a rovnou naznačil i děj. „Ingrijci žili nedaleko Leningradu. Protože je násilně rusifikovali, Němci je za války poslali do Osvětimi, pak na nucené práce, potom řekli, že to jsou Finové, tak našli azyl ve Finsku. Po mírové smlouvě mezi Finskem a SSSR se ale museli vrátit do SSSR, kde skončili ve vězeňském táboře… Takže se těšte na odlehčenou road-movie.

Sbohem Sovětskému svazu můžete dát na Febiofestu i 21. a 22. 9.

Vyberte si z programu


Newsletter
Šnůrka na krk
Kupte si
Šnůrka na krk